Výsledky vyhledávání v sekci: Rostliny
  • Jarní skalka

    Skalka má jedno z vrcholných období na jaře, protože kvete převážná většina oblíbených skalniček.Představíme si vhodné rostliny na jedné z nejznámějších, nejrozsáhlejších a nejstarších skalek v ČR, které je vysázena ve skalnatém svahu průhonického zámeckého parku. Mnohé skalky se uměle budují, zde tvůrci mohli využít přírodní skálu.Skalka může zahrnovat jak řadu nizoučkých polštářovitých trvalek, tak nízké zajímavé vzpřímené rostliny, ale také rozmanité křovité druhy např. nízké lýkovce, libavku atp.Dobře založená skalka má různé sekce. Velmi záleží na hornině, ze které je vybudována. Některé rostliny jsou poměrně tolerantní, ale jiné vyžadují konkrétní reakci půdy. Takže například koniklece, nízké kosatečky, hlaváčky, později hořce, prvosenky, lomikameny potřebují v půdě vápník, jiné jej upřednostní – ježatec, řebříček, rožec, hvozdíky.... Buď jim připravíme samostatné plochy, anebo přímo skalku rozdělíme do sekcí z různých druhů kamene. Vše záleží na prostoru a čase, který chceme skalce věnovat. Naopak i ti, co nemají žádnou skalku mohou mnohé z druhů využít v různých korytech a vegetačních nádobách nebo při osázení volných míst a záměrně ponechaných spár terasy.Skalničky jsou v převážné míře rostliny, které dobře snášejí velké rozdíly teplot v průběhu dne, nevyžadují hojnou zálivku a dobře snášejí plné slunce. Právě tato vlastnost je předurčuje pro využití v nádobách nebo i na střešních zahradách a tam, kde potřebujeme ozelenit prostor nizoučkým porostem. Samozřejmě i zde najdeme druhy vhodné do polostínu až stínu.Zdejší skalka je příkladem cíleného a pečlivého ztvárnění. Skalka je velmi výrazný architektonický prvek a nikdy by neměla násilně vystupovat z terénu, ale terén měkce doplňovat jako přirozená dominanta. Do okrasné skalky vysazujeme z jednotlivých druhů větší plochy, které působí výrazně a dodávají potřebný barevný akcent i na větší vzdálenost.Díky letošnímu nezvykle rychlému nástupu vegetace jsou již mnohé druhy, jindy charakteristické pro květen odkvetlé nebo právě odkvétají (nízké polštářovité floxy, kosatečky, hlaváčky...). Předpokládáme, že budou kvést devaterníky (Helianthemum) – zakrslý polokeř s květy podobnými šípkové růži, hořce (Gentiana), české Jelínkovy azalky – vyšlechtil je Dr. Jan Jelínek křížením pěnišníku tupého s pěnišníkem yedoským a v jeho práci pokračovali další průhoničtí odborníci. Tito kříženci si uchovávají olistění i v zimě, vytvářejí nižší keříky s drobnými květy a jsou vesměs pojmenovány po českých řekách, tolita (Cynanchum) s bílými nazelenalými nebo nažoutlými květy, třemdava (Distamnus) neobyčejně vytrvalá vzpřímená rostliny s květy ve vzdušných hroznech, jejich krásu znásobují vyčnívající tyčinky, velmi silně voní, nebo ranější druhy penstemonů. Setkáme se zde také s některými druhy rozrazilu (Veronica), který byl letos vyhlášen českými perenáři (pěstiteli trvalek) rostlinou roku. Jedná se o nenáročnou skalničkou s mnohostranným využitím, roste na slunci, hodí se i do suchých zídek, ale také k plošnému porůstání půdy či míst nad cibulovinami. Patří k nepostradatelným alpinkám. Převažuje zde modrá barva květů, ale najdeme i květy bílé. Také listy mohou mít kresbu.

    05.duben 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Skalky

    Skalky jsou na zahradách velmi populární, protože díky nim můžete na poměrně malé ploše vytvořit výrazný prvek, který se může stát dominantou celé zahrady.Rovinaté zahradě zároveň dodá další rozměr. Při zakládání skalky však musíte respektovat několik zásad.Jak založit skalkuSkalka se nejlépe zakládá na jaře či na podzim, ideálně za slunného a suchého počasí. Z kamenů se na skalky hodí žula či rula, dále vápence a břidlice, případně travertiny. Každopádně by mělo jít o kameny zvětralé, s ne příliš ostrými hranami. Nejprve umístěte největší kusy a poté je doplňte menšími kameny. Do prohlubní mezi kameny následně nasypte drenáž, na ní substrát a osaďte je rostlinami. Nezapomínejte na to, že skalku musíte udržovat a zalévat, proto hned při zakládání pamatujte na cestičky či nášlapné kameny. Součástí skalky může být i jezírko, potůček či vodopád.Na skalky jedině skalničkySkalničky jsou nízké vytrvalé rostliny, které jsou svými nároky vhodné právě pro zahradní skalky. Typické jsou jejich „polštáře“ různobarevných květů. Ideální je kombinovat stálezelené druhy s těmi, kterým na zimu odumírají nadzemní části, aby skalka i v zimě vypadala dobře. Zároveň je důležité zkombinovat rostliny tak, aby skalka kvetla po celý rok, Zasaďte tedy na skalku jarní, letní i podzimní druhy. Na přímé slunce můžete zvolit například hvozdík, tařici, plamenku, šáter či netřesk, na zastíněná místa se hodí třeba barvínek, bohyška, popenec, nebo některé z kapradin.

    08.duben 2020 - Napsal: Simona Chvátilová


Výsledky vyhledávání v sekci: Péče o zahradu
  • Budování květinového záhonu

    Nyní již založíme záhon, připravíme povrch.Po sloupnutí drnu vysazujeme rostliny. Na závěr zalijeme a upravíme povrch do konečné podoby. Při výsadbě jednotlivých rostlin řekneme jména, pěstební nároky jsou vesměs stejné.Na zahradě vily mezi obloukem růží a obloukem s révou je patrná travnatá pěšina a předpokládáme, že v duchu prvorepublikových zahrad byla po straně lemována květinovou výsadbou místy kombinovanou i s kameny, mohl zde být i náznak skalky.Rozhodli jsme do místa navrátit květiny. V současné době zde bylo jen nepatrné torzo rostlin a převažoval neudržovaný trávník.Nejdřív jsme plochu vyměřili, rozvrhli okraje záhonu (viz předešlý příspěvek) a následně jsme celý povrch postříkali totálním herbicidem. Díky převažujícímu slunečnému počasí velmi dobře působil, vstřebává se listy do kořenů.Po 14 dnech jsme postřik ještě jednou zopakovali pro znásobení účinku, abychom definitivně vyhubili některé houževnaté plevele, především pampelišku, pýr a bršlici kozí nohu. Nyní máme nežádoucí povrch herbicidem dokonale spálen a zbaven plevelů. (Při nedostatečném odstranění by nám plevele prorůstaly mezi trvalky a zásadně znehodnotily nový porost, protože bychom trsy museli rozebrat, vyčistit a znovu vysadit.)Znovu si zdůrazníme obrysy obvod záhonu a odstraníme drn. Záhon budeme vysazovat postupně, tak i drn sejmeme v etapách. Kdybychom najednou odstranili celý povrch a nestihli vše vysázet, odkrytý povrch ihned začnou osidlovat plevelné rostliny (zrovna hojně např. kvetou pampelišky). Následně opatrně připravím podklad prokypřením tak, abychom neuvolnili zbytečně na mírném břehu zeminu. Doplníme mírné množství dlouho působícího zásobního hnojiva a zapravíme do půdy.Rozvrhneme si rostliny. Vybíráme především polštářové trvalky a skalničky, které nejsou náročné za mimořádnou kvalitu půdy, vyhovuje jim zdejší sušší a slunečné stanoviště. Dále můžeme použít pro zpestření poléhavé dřeviny – skalník, jalovce. Na vyznačených místech uděláme v potřebných rozestupech výsadbové jamky, vysadíme rostliny a dosypeme zahradnickým substrátem. Využíváme rostliny z pěstebních kontejnerů, které jsme zakoupili v trvalkové školce nebo kvalitním zahradnickém centru.Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a upravíme povrch – buď narovnáním substrátu, nebo lehkým zakrytím štěpkou. Také můžeme sázet do tmavé agrotextilie rozprostřené po povrchu záhonu a překrýt až ji. Na zálivku nezapomínáme minimálně dalších 6 týdnů. Po celou sezonu musíme rostliny čistit od plevele. V další sezoně již rostliny vytvoří bohaté polštáře, porost se zapojí a bude zde minimum práce.

    05.duben 2020 - Napsal: Simona Chvátilová